Obsah Menu

KOLOBĚH ŽIVOTA

jen tak, z dlouhé chvíle….

koloběh života nezastavíš,
kam tě dráhy osudu hodí, nevíš,
život, to je umění,
doufáš – potomci to ocení

každý si myslí, roztáčím své kolo od začátku,
přitom jen zaplňuje další stránku,
jablka naše budou sbírat vnuci,
a vše se opět k předkům vrací

vyšší moc tě zaskočí,
v mžiku se vše otočí,
přání, touhy jsou ty tam,
brodíš se v tom zcela sám

mnoho z nás je povolaných,
málo však je vyvolených,
kdo všechno hledá víru svou,
který se smíří s cestou osudnou

někdo kráčí nohou šťastnou,
a jde za svou hvězdou jasnou,
někdo proti proudu plachtí,
všechno se mu jenom hatí

málokdo si uvědomí,
člověk míní, Pán Bůh mění,
ve chvilce se přihodí,
co člověka rozhodí

běh života nezastavíš,
jistá smrt je čím dál blíž,
po stopách předků jdeme dál,
dbej toho, bys duši nezaprodal

Komentáře jsou uzavřeny