Obsah Menu

František I. - český král

František I. vládl 1792 – 1835, poslední císař Svaté říše římské

narozen – 12.2.1768 ve Florencii
otecLeopold II. Habsburský, (5.5.1747 – 1.3.1792) syn Marie Terezie
matka – Marie Ludovika Španělská (24.11.1745–15­.5.1792)
zemřel – 2.3.1835 ve Vídni na zápal plic

sourozenci

  • od obou rodičů – celkem 15

Marie Terezie (1767–1827)
Ferdinand (1769–1824) – velkovévoda Toskánský
Marie Anna (1770–1809)
Karel (1771–1847)
Alexandr Leopold (1772–1795)
Albrecht (1773–1774) – nedožil dospělosti
Maxmilián (1774–1778)
Josef Anton (1776–1847)
Marie Klementina (1777–1801) – manžel král Obojí Sicílie
Anton Viktor (1779–1835)
Marie Amálie (1780–1798)
Jan (1782–1859)
Rainer Josef (1783–1853) – vícekrál lombardsko-benátský
Ludvík (1784–1864) – zástupce císaře Ferdinanda V.
Rudolf (1788–1831) – arcibiskup olomoucký

  • od otce s milenkou Livií Raimondiovou, divadelní tanečnicí – 1 bratra

Luigi

děti

  • od 6.1. 1788 s 1. manželkou Alžbětou Vilhelmínou Wurttemberskou (21.4.1767– 18.2.1790) – celkem 1 dcera

Ludovika (17.2.1790–1791) – postižená, zemřela za 1,5 roku po narození, její matka zemřela při porodu

  • od 15.8.1790 s 2. manželkou Marií Terezou Neapolsko – Sicilskou (6.6.1772–13.4­.1807), dcera krále Obojí Sicílie Ferdinanda I. -celkem 12 dětí

Marie Luisa (14.12.1791 – 1847) – francouzská císařovna a manželka Napoleona Bonaparte
Ferdinand (19.4.1793 – 29.6.1875 v Praze) – císař a následník
Karolina Leopolda (1794–1795) – nedožila dospělosti
Karolina Ludovika (1795–1799) – zemřela ve 4 letech
Leopoldina (1797 – 11.12.1826) – brazilská císařovna, manžel Dom Pedro
Marie Klementina (1798 –1881) – manžel strýc Leopold Jan, král Obojí Sicílie
Josef František (1799 – 1807) – nedožil dospělosti
Karolina Ferdinanda (1800 – 1832) – saská královna, manžel Fridrich Augusta II., saský král
František Karel Josef (7.12.1802 Vídeň – 8.3.1878 Vídeň) – otec budoucího císaře Františka Josefa I., manželka Žofie Bavorská
Marie Anna (1804 – 1858)- chorobomyslná, držená stranou od lidí
Jan Nepomuk (1805–1809) – nedožil dospělosti
Amálie Terezie (13.4.1807 – 13.4.1807) – při jejím narození zemřela i matka Marie Tereza

  • od 6.1.1808 s 3. manželkou Marií Ludovikou Modensko-Esténskou (14.12.1787 – 7.4.1816 ve Veroně) – žádné děti
  • od 1816 s 4. manželkou Karolínou Augustou Bavorskou (8.2.1792–9.2­.1873 ve Vídni) – žádné děti

František I., celým jménem František Josef Karel, se narodil a dětství prožil ve Florencii. V 16 letech ho povolal císař a strýc
Josef II. do Vídně, aby z něho vychoval svého následníka.
František rád četl, hrál na housle a studoval botaniku, přesto se o něm císař Josef II. vyjadřoval jako o líném a lhostejném, nehodícím se k ničemu.

20.2.1790 Fran­tiškův vychovatel, císař Josef II. umírá a na trůn nastupuje jeho bratr, Františkův otec Leopold II.
1.3.1792 však náhle zemřel i jeho otec a František se ujímá vlády.

Celá jeho vláda byla poznamenaná revolucí ve Francii a válkami s Napoleonem. Od r. 1794 zavedl přísnou cenzuru a policejní špiclování.

V květnu 1804 si francouzský generál Napoleon Bonaparte nechal udělit titul císař Francie. Odteď byli v Evropě 2 císařové. Habsburk František (doposud II.) vymyslel hodnost císař rakouský a zrušil císaře římského. 11.8.1804 tím zanikla Svaté říše římská národa německého, kterou v r. 800 jako Říši římskou vytvořil Karel Veliký. František Habsburk se stal Františkem I.

Díky napoleonským válkám se monarchie ocitla v ekonomické krizi. Byl vyhlášen státní bankrot. Pro záchranu ekonomiky a monarchie byla ještě obětovaná nejstarší dcera Marie Luisa, kterou z politických důvodů provdali za samotného Napoleona.
Nutno podotknout, že ještě v 2.12.1805 bo­jovalo rakousko v bitvě u Slavkova proti Francii, v r. 1809 u Aspernu také až nakonec pod tlakem okolností s ní museli spolupracovat.

NAPOLEON II.

Francouzský císař Napoleon Bonaparte měl s Marií Luisou syna Napoleona II., zvaného Orlík. Po porážce Francie nechal rakouský císař František I. prohlásit manželství své dcery za neplatné, jejich syna dal přejmenovat na Františka Karla Josefa a ujal se jeho výchovy. Tento hoch, který získal titul vévody zákupského však zemřel ve svých 21 letech na tuberkulózu. Marie Luisa se znovu provdala za hraběte Neipperga a z francouzské císařovny se stala vévodkyně parmská.


Zásluhou rakouského kancléře Metternicha byla svolána v
r. 1815 do Vídně schůzka představitelů Ruska, Pruska a Rakouska. Vídeňský kongres vrátil Rakousku velmocenské postavení.

František I. chtěl být dobrým panovníkem, ale strach z novinek a změn ho nutil k upevňování absolutismu, kde víceméně vládl kancléř Metternich.

Zemřel 2.3.1835 na zápal plic v 67 letech.