Obsah Menu

Umění a životní styl

Od románského stylu po modernu

Jakkoliv nazveme styl života, od románského přes gotiku a baroko, vždy platilo, že začal ve vyspělejší západní Evropě nebo Itálii. Do střední Evropy a Zemí koruny České se dostává a také končí mnohem později.

Každý sloh je ovlivněný dobou, prožitky lidí, ale také častými válkami.

románský sloh – vznik v Itálii, Francii a Porýní od 10. stol., ve světě doznívá ve 13. stol.
gotika – vzniká ve 12. stol. ve Francii, ve světě zaniká koncem 15. stol.
renesance a humanismus – počátky od 14. stol. v severní Itálii, v 2. pol. 15. stol. přichází přes Alpy do Evropy
manýrismus – od 2. pol. 16. stol. do počátku 17. stol.
baroko – vznik v Itálii v 2. pol. 16. stol., převládá až v 2. pol. 17. stol., na vesnicích přežívalo až do 19. stol.
rokoko
klasicismus – začátek v polovině 18. stol. do začátku 19. stol.
empír – ve Francii kolem Napoleona v 1. pol. 19. stol.
romantismus – od 1. pol. 19. stol.
biedermeier – od 1. pol 19. stol. do konce 40. let 19. stol.
realismus – v průběhu 19. století
secese – na přelomu 19. a 20. století
moderna – konec 19. stol., spíše začátek 20. stol.

ROMÁNSKÝ SLOH

Po rozpadu Západní říše římské v roce 476 začala celkově upadat životní úroveň obyvatel. Přestalo se používat kamene jako stavebního materiálu a lidé se vraceli ke dřevu.

V 10. století začali navazovat na tradice starořímské (antické) architektury a opět hojně používat kámen. Tak začaly vznikat první stavby v románském slohu pro který je typický půlkruhový oblouk, sdružená okna, valená klenba, místy podpíraná sloupy.
Součástí výzdoby jsou sochy a nástěnné malby.

V románském slohu vznikaly církevní stavby (rotundy a baziliky), mosty, hrady i domy.Tento styl zasáhl také do malířství, sochařství a literatury.

Nejznámější románské díla na našem území:

  • rotunda sv. Jiří na hoře Říp
  • rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě
  • bazilika sv. Jiří na Pražském hradě
  • kostel v Třebíči
  • Juditin most (první kamenný most přes Vltavu, stržený povodní, místo něhož stojí most Karlův)
  • hrad Přimda
  • Kosmova kronika (Kronika Čechů)

GOTIKA

Jediný evropský sloh, který nečerpá z antiky vznikl ve vrcholném středověku a na počátku novověku dostal pojmenování -
gotika.

Vyjadřoval sebevědomí církve a touhu dostat se k nebesům.
Základním prvkem tohoto slohu je lomený oblouk, připomínající sepjaté ruce k modlitbě a z venku dlouhé štíhlé věžičky s kamennými květy, které tvořily součást vnitřního opěrného systému a žebrová klenba.

Součástí těchto staveb bylo množství soch světců a členů panovnického rodu, malované oltáře, nástěnné malby (Karlštejn a mistr Theodorik) a zdobené, skleněné výplně oken.

Nejznámější gotické stavby:

  • chrám sv. Víta v Praze
  • pařížská katedrála Notre Dame (největší)
  • svatoštěpánský chrám ve Vídni
  • hrad Karlštejn, Kašperk, Zvíkov, Bezděz, Kost
  • kamenný most přes Otavu v Písku (nejstarší most u nás)
  • kostel a klášter na Františku v Praze (první gotická stavba u nás)
  • Vladislavský sál na Pražském hradě (pozdněgotický)
  • kronika takzvaného Dalimila (začala se prosazovat čeština)

V módě se gotika projevila v zúžení oděvu, zdůraznění těla a oddělení mužského šatu od ženského.
Ruce opticky prodlužovaly dlouhé, splývavé rukávy, za ženami vlály dlouhé vlečky a boty zdobily dlouhé zobáky.

V období husitských válek bylo mnoho gotických děl u nás, které měly za úkol oslavu církve, pobořeno.

RENESANCE A HUMANISMUS

Už ve 14. století ve Florencii začínají studovat antické spisy v touze poznat a poučit se ze staré kultury a oživit myšlenku lidství, tzn. světské věci potlačít do pozadí a zviditelnit člověka jako takového. Tento směr se označuje humanismus.

V umění se přestávají zpodobňovat církevní náměty a začínají světské (lidské-humanus), i když autoři děl byli nadále velmi zbožní a věřící lidé.
Humanismus v umění nazýváme renesance (znovuzrození člověka).

Malíři malují obyčejné lidi a krajiny za použití perspektivy = postavy jsou různé velikosti.
Sochaři i malíři vytvářejí lidská těla ve skutečných proporcích, mnohdy nahá.
Humanismus a renesance přispěl k lepšímu poznání lidského těla a rozvoji lékařství.

Ve stavitelství se renesance projevuje rovným stropem, arkádami (řada sloupů spojená oblouky) a výsadbou zahrad kolem budov.
Módou se staly zavěšené koberce a důraz na reprezentaci.
Šlechta opouštěla nepohodlné hrady a začala budovat zámky, zdobené sgrafity (psaníčka na omítce).

Literaturu ovlivnila renesance na hodně dlouhou dobu, když zpracovává lásku a radost ze života. Vznikají milostné básně.

Nejznámější umělci:

  • Donatello – sochař z Florencie
  • Masaccio – malíř z Florencie
  • Francesco Petrarca – básník, který se několikrát osobně setkal s císařem a českým králem Karlem IV.
  • Leonardo da Vinci – malíř (Mona Lisa, části lidského těla pro lékaře)
  • Raffaelo – malíř
  • Michelangelo Buonarotti – sochař, stavitel i malíř (socha Davida,

Nejznámější renesanční díla:

  • letohrádek Belveder v Praze
  • zámek v Telči, Opočně, Litomyšli

MANÝRISMUS

Ve 2. pol. 16. století začíná vznikat manýrismus. Zachovává si prvky renesance a klade důraz na tajemnost a rafinovanost, které mají vyvolávat silné pocity.

Pražský dvůr Rudolfa II. (vládl 1576–1611) byl pokládaný za významné středisko manýristické kultury.

Nejznámější díla a umělci:

  • Miguel Cervantes – španělský spisovatel, dílo o Donu Quijotovi de la Mancha
  • William Shakespeare – spisovatel, napsal 37 divadelních her

BAROKO

Zatímco jinde v Evropě doznívá manýrismus s prvky renesance, v Itálii vzniká nový směr – baroko, jehož název se ujal až v 18. stol.

Ztvárňuje jak církevní náměty, tak světské a čerpá také z antiky.
Klade důraz na okázalost, bohatství, monument, začlenění do přírody a pohyb.

Tento styl oslovil jak bohatou vrstvu, tak i obyčejný lid.

Nejznámější barokní díla:

  • Černínský palác v Praze – dnes sídlo Ministerstva zahraničí
  • synagogy v Praze, Kolíně, Boskovicích
  • sochy na Karlově mostě v Praze
  • lidová barokní architektura v jižních Čechách
  • náměstí ve Vatikánu
  • zámek Versailles ve Francii
  • Schonbrunn – Habsburské sídlo ve Vídni
  • Klementinum v Praze

Nejznámější barokní umělci:

  • Moliere – francozský spisovatel, dílo: Lakomec, Zdravý nemocný
  • Johann Sebastian Bach – německý hudební skladatel
  • Bohuslav Balbín – český spisovatel, píšící latinsky, dílo: Výtah z dějin Českých

ROKOKO

Styl vyšších vrstev. Vychází z baroka, ale je méně zdobné a upouští od náboženských témat.

KLASICISMUS

Přináší antickou pravidelnost, uvolnění a střízlivost, typické pro osvícenou dobu. Zmizely zdobné a křivolaké prvky a začaly pravidelné tvary. Spíše strohý a chladný.

V tomto stylu se převážně stavily veřejné budovy a účelové stavby (kasárny, náměstí, školy).

Klasicistická literatura se píše v národních jazycích.

Nejznámější klasicistní umělci:

  • Johann Wolfgang Goethe – německý spisovatel
  • Johann Sebastian Bach – německý skladatel
  • Wolfgang Amadeus Mozart – rakouský skladatel

Nejznámější díla klasicistního stylu:

  • přestavba Lednicko-Valtického areálu rodem Lichtenštejnů
  • dům U Hybernů v Praze
  • náměstí a kolonády ve Karlových Varech, Františkových a Mariánských Lázních

EMPÍR

Je to klasicistní sloh francouzského císaře Napoleona I.
Převládaly geometrické tvary, harmonie, majestátnost a masivnost vycházející z antiky.

ROMANTISMUS

Romantismus vychzázel z antických bájí a pověstí, podporoval obrazotvornost, vášně, pověry, nadpřirozeno, rozkoš, ale také moc přírody.

Romantická díla měli nádech pohádek, kde dobro vítězí nad zlem.

Nejznámější romantičtí umělci:

  • Victor Hugo – francouzský spisovatel
  • Alexander Dumas – francouzský spisovatel
  • Alexandr Sergejevič Puškin – ruský autor, např. Evžen Oněgin
  • Giuseppe Verdi – italský operní skladatel
  • Ludwig van Beethoven – skladatel

BIEDERMEIER

Čte se bídrmajer, jeho název se ujal až po skončení biedermeierské módy na konci 40. let 19. stol. Tento styl měšťanů
vznikl jako protiváha a napodobení romantického stylu šlechty. Měšťané se scházeli v salonech, kde si předčítali literaturu nebo pořádali koncerty vážné hudby.

REALISMUS

Tento styl nejvíce ovlivnila průmyslová revoluce a občanské války v 19. stol. Lidé upouštějí od romantismu a začínají se dívat na svět realisticky. V dílech se odráží sobeckost či nesobeckost jednotlivců a jejich pomoc bližním. Realismus nezachycuje člověka jako celek, ale konkrétní osobu.

Ve stavebnictví se sice napodobovaly staré slohy, ale používaly nové stavební materiály, např: sklo, beton, železo.

Nejznámější realističtí umělci:

  • Honoré de Balzac – francouzský spisovatel
  • Charles Dickens – anglický spisovatel
  • Emil Zola – fr. spisovatel
  • Maxim Gorký – ruský spisovatel
  • Giuseppe Verdi – fr. operní skladatel

SECESE

Poslední jednotný styl v historii.
Secese znamená odtržení, v tomto případě odklon od starých slohů. Používá barevnost a dekorativnost, kámen i moderní materiály (sklo, kov).

Nejznámější secesní umělci:

  • Alfons Mucha – český malíř
  • Josef Václav Myslbek – český sochař

Nejznámější secesní díla:

  • přestavba části Prahy – dnešní Josefov
  • Obecní dům v Praze, vedle Prašné brány

MODERNA

Z historických stylů se začínají oddělovat jednotlivé proudy, které mají jedinou myšlenku, např:

  • kubismus – tvar krychle
  • surrealismus – chaos
  • expresionismus – kladl důraz na citový prožitek
  • impresionismus – vychází z realismu, ale snaží se zachytit i duši, vnitřní pocity a dojem, který v autorovi námět vzbuzoval.

Nejznámější impresionisté:
-Claude Monet – francouzský malíř