Obsah Menu

Manželky českého krále a císaře Karla IV.

1. Markéta Blanka z Valois (1316–1.8.1348)
2. Anna Falcká (26.9.1329–2.2­.1353)
3. Anna Svídnická (1339–11.7.1362)
4. Eliška Pomořanská (1347–14.2.1393)

Žádný český panovník neměl tolik manželek jako otec vlasti
Karel IV. Byl ženatý 4× a z jeho všech manželství vzešlo 12 dětí.

Poprvé ho oženili v 7 letech za francouzskou princeznu Markétu Blanku z Valois. Další tři ženy si vybíral sám z politických důvodů, po zralé úvaze.

Ženy ve středověku byly zajímavé pouze jako nositelky dědictví (v případě že nebyl syn) nebo jako matky mužských potomků. Proto se mnohdy stává, že o nich máme málo zpráv, dokud nesplňují jednu z výše zmíněných podmínek.

1. MANŽELKA MARKÉTA BLANKA Z VALOIS

Francouzský král Filip IV. Sličný Kapetovec měl bratra Karla z Valois. Když ani jeden ze 3 synů Filipa IV. Sličného nezanechal mužského dědice, přechází trůn na syny Karla z Valois.
Markéta Blanka je dcerou zmíněného Karla z Valois.

V době sňatku s českým kralevicem byl v čele Francie její bratranec a poslední Kapetovec Karel IV., který měl za manželku sestru českého krále Jana Lucemburského.
Po jeho smrti nastupují na francouzský trůn Blančini bratři.

Slavná svatba se konala 15.5.1323. Ve stejný den byl český kralevic Václav biřmován a přijímá jméno svého kmotra, Karel.
Mladým novomanželům je teprve 7 let, proto jsou hned po svatbě odděleni a setkávají se až v plnoletosti, za kterou se ve středověku považoval 15. rok života.
V tu dobu, roku 1330, spolu odjíždí do Lucemburska a záhy se znovu rozdělují. Blanka zůstává a Karel jede na výzvu otce Jana Lucemburského do Itálie.

Znovu se uvidí až 12.6.1334 ve večerních hodinách, kdy Blanka se svou početnou francouzskou družinou vjíždí do Prahy. Karel už byl v Čechách od 30.10.1333.
Její družina byla poslaná zpět a ona se ocitá sama v nové vlasti mezi lidmi, kterým nerozumí. Neumí ani německy, ale vše se snaží dohonit.
Na českou společnost zapůsobí nejem množstvím nádherných šatů, ale i půvabem a snahou zapadnout.

Jak je známo, královský hrad byl v rozvalinách a než bylo postavené nové reprezentační sídlo podle francouzských paláců, bydleli v purkrabském domě.

24.5.1335 se manželům narodilo 1. dítě – dcera Markéta.

Následující rok přijela do Prahy 2. manželka Jana Lucemburského a nová česká královna Beatrix Bourbonská. Obě ženy Lucemburků byly francouzsky a blízké příbuzné. Beatrix však český lid nepřijal.

V roce 1337 měla povýšená Beatrix českého prostředí dost a uraženě odjíždí. Možná i to byl důvod k hádce mezi otcem Janem a synem Karlem, po které oba muži opouští zemi a Blanka se musí vystěhovat do Brna.

Až v roce 1342 se jim narodí 2. dcera – Kateřina. To už zase bydleli v Praze.

Po smrti českého krále Jana Lucemburského proběhla 2.9.1347 koru­novace Karla a Blanky za českého krále a královnu. Korunu jim na hlavu položil 1. pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.

Blanka zemřela náhle 1.8.1348 ve věku 32 let.

Ještě týž rok zahájil Karel IV. námluvy s králem Anglie,
Eduardem III. Vyhlédl si jeho 16-ti letou dceru Isabel.

Karel IV. měl ale i pár odpůrců, mezi které patřil rod Wittelsbachů. Ti chtěli nechat zvolit vzdorokrále římské říše, Gunthera ze Schwarzburgu. Nejstarší Wittelsbach, falcký markrabí Rudolf, měl svobodnou dvacetiletou dceru Annu.
Jak by se podařilo Karlovi IV. upevnit politickou moc v říši a rozbít podporu vzdorokrále Gunthera?
Sňatkem se členkou jejich rodu – Annou.
Ale mělo to háček, zásnuby s anglickou Isabelou byly u konce a svatba v plánu.

Skvělé diplomatické vlastnosti prokázal Karel IV. 27.2.1349. Osobně zrušil zasnoubení s Isabelou a počínal si tak obratně, že nedošlo k znepřátelení Anglie.

2. MANŽELKA ANNA FALCKÁ

4.3.1349 se slavila v Bacharachu svatba Karla a Anny Falcké a také oslabení moci vzdorokrále Gunthera, který se následně na to vzdal titulu krále římského.
Karel získal nejenom spojence v politické hře, ale i území Horního Falce (severní Bavorsko), které přinesla něvěsta věnem.
Díky tomu tradiční korunovační město Cáchy otevřely Karlovi brány a mohla proběhnout jeho druhá a právoplatná korunovace římským krále.

Na podzim téhož roku přijeli novomanželé do Prahy a 1.11. byla Anna korunovaná českou královnou.

17.1.1350 se jim na Pražském hradě narodil vytoužený a dlouho očekávaný dědic českého trůnu – Václav.

Šťastný otec už spřádá plány na jeho svatbu a myslí při tom na Svídnicko, jediné polské území, které nebylo součástí Koruny české. V listopadu 1350 podepisuje svatební smlouvy.
Ženich: 11-ti měsíční Václav, nevěsta: 11-ti letá Anna Svídnická, dcera vévody Jindřicha Svídnického.
Jindřich Svídnický byl sice už po smrti a ve Svídnici vládne jeho bratr Bolek, ale je bezdětný. Anna je jedinou dědičkou této země.

30.12.1351 však malý Václav zemřel.

2.2. 1353 náhle umírá i jeho 24 letá matka Anna.

Karlovi je 37 let, z jeho 3 dětí žije pouze 11-ti letá dcera Kateřina a stále nemá následníka.

3. MANŽELKA ANNA SVÍDNICKÁ

Karlova touha po Svídnici byla tak velká, že původní snoubenku svého zemřelého syna si nakonec vezme sám.

Svatba se konala v Budíně 27.5.1353. Nevěstě je teprve 13 let a ženichovi 37.

Uherský král Karel Robert z Anjou měl ve 2. manželství dceru Kateřinu, která se provdala do Svídnice za vévodu Jindřicha.
3. Karlova manželka Anna Svídnická byla jejich dcera.

4. manželka uherského krále Karla Roberta se jmenovala Alžběta a byla sestrou polského krále Kazimíra. S ní měl následníka Ludvíka I. Uherského.

Když byly Anně 4 roky, zemřel jí otec a vlády ve Svídnici se ujímá jeho bratr Bolek Svídnický. Anna i s matkou Kateřinou odjíždí na dvůr svého děda do Uher, kde už vládne jeho syn Ludvík I. Uherský. Anna zde vyrůstala a byla vychovaná. Proto se svatba konala v Budíně.

Pro úplnost uvedu, že snoubenkou Ludvíka I. Uherského, vychovávanou na témže dvoře v Uhrách byla i dcera Karla IV. Českého, Markéta. Zemřela však v roce 1349 na mor.

28.7.1353 ji nechal Karel korunovat českou královnou
9.2.1354 v Cách­ách proběhla její korunovace římskou královnou
5.4.1355 jsou v Římě společně korunovaní císařskou korunou

1. dítě se jim narodilo v Praze 19.4.1358 – dcera Eliška.

26.2.1361 se v Norimberku narodil dlouho očekávaný dědic a budoucí král a císař – Václav IV. Čekal na něho tolik let. Není divu, že ho miloval nade vše, až milého synka dokonale rozmazlil.

Anna Svídnická zemřela při porodu jejich 3. dítěte i s novorozencem 11.7.1362 ve věku 23 let.

4.MANŽELKA ELIŠKA POMOŘANSKÁ

4. žena, Eliška Pomořanská, byla vnučka polského krále Kazimíra.

Svatba 16-ti lelé Alžběty a 47 letého Karla se konala 21.5.1363 na zámku u Krakova.

Českou královnou byla korunovaná 3 dny po korunovaci
Václava IV., syna Anny Svídnické. Tím dal Karel najevo nezpochybnitelné právo na jeho nástupnictví před syny, kteří vzejdou z tohoto svazku.
1.11.1368 je v Římě korunovaná císařovnou.

Během jejich 15-ti letého soužití Alžběta porodila 6 dětí:

11.7.1366 – Annu, budoucí anglickou královnu
14.2.1368 – Zikmunda, budoucího uherského a českého krále a císaře římského
15.6.1370 – Jana Zhořeleckého
13.3.1372 – Karla, který zemřel brzy po narození
29.9.1373 – Markétu
a v roce 1377 – Jindřicha, který také zemřel brzy po narození

Alžběta byla nejenom rázná a neústupná žena, ale vynikala i velkou fyzickou silou, kterou na přání svého manžela ukazovala hostům. Lámala jejich meče nebo svinovávala cínové talíře holýma rukama.

Velmi těžce nesla protěžování nevlastního syna Václava IV. na úkor jejích vlastních synů. Spory mezi nevlastními sourozenci a macechou se vyostřily po smrti KarlaIV., kdy se nakonec královna vdova stáhla do ústraní, ale nepřestala nadále podporovat Zikmunda a Jana Zhořeleckého.

Alžběta přežila Karla o 15 let, které prožila ve svých věnných městech. Zemřela 14.2.1393 v Hrad­ci Králové.