Jindřich VIII. Tudor - anglický král
Jindřich VIII. Tudor vládl v letech 1509 – 1547
narozen – 28.6.1491 v Greenwich
otec – Jindřich VII. Tudor (28.1.1457 –
21.4.1509)
matka – Alžběta z Yorku (? – 1503)
zemřel – 28.1.1547
sourozenci
- od obou rodičů – celkem 1 bratra a 2 sestry
Artur (1486 – 1502) – manželka španělská infantka Kateřina Aragonská
Markéta (1489 – 1541) – 1. manžel Jakub IV.
Skotský, jejich známá vnučka je popravená Marie Stuartovna a pravnuk Jakub,
zakladatel Stuartovské dynastie anglických panovníků
2. manžel Archibald Douglas
3. manžel Harry Stevart
Marie (28.3.1496 – 25.6.1533) – 1. manžel od r.
1514 fr. král Ludvík XII. a sama je krátkou chvíli královna Francie
– žádné děti
2. manžel Karel Brandon, vévoda ze Suffolku – 3 děti,
známá vnučka Jana Greyová byla 9 denní angl. královna
děti
- z 1. manželství od 1509 s Kateřinou Aragonskou (16.12.1485– -7.1.1536) – celkem 6, manželství ukončené rozvodem
1510 – narozena mrtva dcera
Jindřich (1.1.1511 – 22.2.1511) – zemřel po
2 měsících života
mrtvý syn (1513 – 15313)
Marie I. Tudorovna (18.2.1516 – 17.11.1558), zvaná Krvavá
Mary – jediné žijící dítě, v letech 1553–1558
byla anglickou královnou
Jindřich (1514 – 1514) – narozen mrtvý
mrtvé dítě (1518 – 1518)
- z 2. manželství od 1533 s Annou Boleynovou (? – 19.5.1536 popravená pro cizoložství) – celkem 1 dcera
Alžběta I. Tudorovna (7.9.1533 – 24.3.1603) – od r. 1558 byla anglickou královnou
- z 3. manželství od 1536 s Janou Seymourovou (1507 – 24.10.1537 po porodu) – celkem 1 syn
Eduard VI. (12.10.1537 – 6.7.1553) – od 1547 do 1553 anglický král
- 4. manželka od r.1540 Anna Klevská (22.9.1515 – 16.7.1557) – žádné děti, manželství ukončeno rozvodem
- 5. manželka od r. 1540 Kateřina Howardová (? – 13.2.1542 popravena) – žádné děti
- 6. manželka od r. 1543 Kateřina Parrová (1512 – 5.9.1548) – žádné děti
Jindřich VIII. se jako druhorozený připravoval na církevní dráhu. Byl velmi vzdělaný člověk a také napsal několik spisů či skladeb.
ŠEST ŽEN JINDŘICHA VIII.
V r. 1502 zemřel následník trůnu, jeho bratr Artur, který se 4 měsíce před smrtí oženil se španělkou Kateřinou Aragonskou. Kateřinin otec Ferdinand II. Aragonský ještě nestačil vyplatit věno a anglický král Jindřich VII. ho chtěl, proto rozhodl, že až doroste (od nevěsty o 6 let mladší) druhý syn, ožení se s ní on. I když své rozhodnutí později změnil, Jindřich VIII. si Kateřinu vzal.
21.4. 1509 královský otec Jindřich VII. umírá,
Jindřich VIII. se ujímá vlády a 11.6. téhož roku se koná
svatba.
Papež Julius II. musel k tomuto sňatku vydat, po předchozím
prohlášení Kateřiny o nenaplnění manželství s Arturem,
dispens.
Kateřina ale nebyla schopná donosit a porodit živého mužského potomka. Měli spolu jedinou žijící dceru Marii. Král potřeboval syna. Měl sice už jednoho se svou milenkou, ale ten byl nemanželský a tím pádem nemohl nastoupit na trůn (navíc v dětství umřel).
Jindřich VIII. začal uvažovat o zrušení manželství. V jeho
úsilí mu pomáhala rodina Boleynová, která se chtěla dostat blíže ke
králi a zamilovanost k ženě z jejich rodu. Církev zrušení
sňatku nepovolila. Kateřina se mu také bránila. Její synovec císař
Karel V. intenzivně tlačil na papeže, aby rozvod nepovolil.
Jindřich r. 1533 založil anglikánskou církev a sám
se prohlásil za jejího představeného. Nová církev mu schválila rozvod.
Oženil se s Annou Boleynovou a v září téhož
roku se jim narodila dcera Alžběta. Papež a katolická církev tuto dceru
považovala za nemanželskou, protože podle nich ke zrušení předchozího
manželství nedošlo.
Také anglikánská církev prohlásila dceru Marii z 1. manželství
za levobočka, protože podle nich bylo zase předchozí manželství neplatné.
Přesto obě později usedly na trůn.
Toto všechno odstartovalo velký reformní boj v Anglii, ve kterém
padlo mnoho katolických hlav a bylo zabaveno množství katolického
majetku.
Anny se chtěl také brzy zbavit. Rok 1536 byl pro Jindřicha plný osobních převratů. Nejprve mu v únoru zemřela jeho 1. manželka Kateřina Aragonská, jejíhož pohřebu se neúčastnil. V květnu nechal popravit svoji 2. manželku Annu Boleynovou a jako důvod uvedl cizoložství. Za několik dnů po popravě se oženil potřetí s Janou Seymourovou.
I když Jana byla katolička a snažila se ho přivést zpět ke katolické církvi, nepodařilo se jí to. Jediná z jeho 6 manželek mu porodila následníka trůnu Eduarda a tento porod zaplatila životem.
Ve svých 49 letech se Jindřich oženil počtvrté. Svou německou manželku Annu Klevskou před tím neviděl a byla pro něho zklamáním. Anně nabídl pravidelný příjem, nemovitosti a služebnictvo, když přistoupí na rozvod. Půl roku od svatby bylo manželství zrušeno.
V tom samém roce se oženil s Kateřinou Howardovou. Přestože Kateřina pocházela z rodu vůdců katolické strany, Jindřich ji vášnivě miloval. Byl už ale nemocný a skoro 30-ti letý věkový rozdíl (neví se přesně Kateřinino datum narození) byl znát. Pátá manželka začala krále brzy podvádět a toho využila strana anglikánské církve. Manželství ukončil kat po necelých 2 letech trvání.
Poslední manželka Jindřicha VIII. pocházela také z katolické
rodiny, ale po manželově boku se z ní stala horlivá protestantka,
která dokonce vydala několik knih. Pro Kateřinu Parrovou to
bylo 3. manželství. Po králově smrti se znovu provdala – za bratra
předchozí královny Jany Seymourové. Zemřela po porodu dcery Thomase
Seymoura.
Její pohřeb byl první protestantský pohřeb v Anglii.
Jindřich VIII. se chtěl proslavit na poli válečném. Je však známý díky 6-ti manželkám a také jako zakladatel anglikánské církve. Vládl sice absolutisticky, ale přesto spolupracoval s vládou a parlamentem jako poradním orgánem.
Připojil Wales k Anglii, který byl od r. 1536 spojen s vládou v Londýně.
Jindřich VIII. Tudor zemřel 28.1.1547. Jeho tělo bylo pokryto vředy a spekuluje se o syfilis. Je pohřbený ve Windsoru vedle své 3. manželky Jany Seymourové.