ROZMARY POČASÍ
článek do Nivnických novin č. 4/2009
S rozmary počasí se museli vyrovnávat naši předci zrovna tak jako my, s tím rozdílem, že oni byli na počasí přímo existenčně závislí a neměli takové technické vymoženosti jako my.
Zde je průřez uplynulými lety, který můžete vzít jako zajímavost nebo důkaz, že vše už tady bylo.
1866
v květnu přišel mráz, při kterém pomrzlo obilí a vše, co
kvetlo
1891
povodeň, která poškodila chod mlýna ve Dvoře
1896
29.5. se nad Nivnicí přehnala bouře, která vyplavila domy na Závodí.
V této době rostly kolem potoka hojně vrby a přechod byl možný na
kterémkoliv místě.
1904
velmi suchý rok, lidé se potýkali s nedostatkem pitné vody
1909
velké množství sněhu se drželo dlouho do jara a při tání
způsobilo povodně
1910
od podzimu vydatně pršelo. Deště zapříčinily povodně v celém
kraji. Nejhůř na tom byly Kunovice, kde za tmy valící se voda pobořila
několik domů a zabila 6 lidí.
1911
v květnu (22.5.) opět mrzlo. Mráz spálil část úrody,
především fazole, kukuřici a brambory.
1914
v roce 1914 začala I. světová válka a rekvizice obilí.
K obavám z budoucnosti se přidala neúroda, způsobená
rozmnoženými hraboši, kteří vše sežrali ještě na poli. Nivničtí
školáci je chytali a odevzdávali starostovi. Za 2 myši dostali
1 haléř, celkem bylo vyplaceno 500 K.
1919
rozvodnily se potoky v celém kraji. V Nivnice se také vylila
voda ze břehů a zalila okolní pole.
1923
2.2. se potok náhle rozvodnil a voda sebrala i část započaté
regulace říčky (asi 400m3) pod dolním mostem
28.12. byla zase tak velká sněhová vánice, že někteří nemohli pro
množství navátého sněhu otevřít venkovní dveře.
1924
2.6. byla povodeň z průtrže mračen. Bouře jaké nikdo
nepamatuje. Voda vystoupila ze břehů a valila se po silnici, ze svahů zase
odnesla ornici. Pod Hůrkou byla pole týden pod vodou.
1925
třetí rok po sobě způsobily lijáky mnoho škody na polích –
nejvíce pršelo 2.- 4.8.
1926
i v tomto roce měli nivničané špatnou úrodu, tentokrát
způsobenou letním suchem. Když 3.7. přišel dlouho očekávaný déšť,
bylo ho tolik, že způsobil rozvodnění potoka a zaplavení okolních polí.
Zima tohoto roku byla velmi mírná. Koncem listopadu (21.11.) ukazoval
teploměr +18°C.
1927
naopak v roce 1927 mrzlo ještě v květnu. 12.5. silný mráz
poškodil zasetou úrodu tak, že se řepa sela znovu a ovoce nebylo vůbec
žádné. V květnu 1927 dokonce sněžilo a 15.5. klesl teploměr
opět pod bod mrazu.
Sotva se vzpamatovali z tohoto rozmaru počasí, přišla 4.6.
v 13:30 hod. bouře s krupobitím a silným vichrem, která poválela
obilí a znemožnila jeho sklizeň.
1928
také v roce 1928 si paní zima spletla roční období. Když
už si naši předci mysleli, že po silném vichru z 21. na 22.3., který
mnohde odnesl ornici, je nic mimořádného nečeká, přišel 2.6. mráz. Ano,
čtete dobře, v červnu mrzlo!
1929
150 let nebyla taková zima jako tento rok. Kdyby vycházel
bulvární tisk, jistě by byl plný titulků o vracející se době
ledové. Místy totiž bylo až –40°C. V nivnické kronice uložené
v OA UH jsou zapsané tyto teploty: 2.února: –28°C, 3.února:
–32°C, 10.února: –33°C, 11.února: –38°C.
Sněhová vánice znemožnila veškerou dopravu a přepravu uhlí, kterým
se topilo. Vedení naší školy udělilo dětem prázdniny až do 1.3.
Hladová a promrzlá zvěř chodila k obydlí okusovat stromy.
Krmení dobytka bylo velmi obtížné a složité, poněvadž vše bylo zamrzlé
pod sněhem. Některým domkařům pomrzly i kozy. Mráz zničil 2/3
stromů v obci, ale jinak byla úroda celkem dobrá.
V létě k nám pro změnu přišly tropy. Bylo velké parno a
v srpnu ukazoval teploměr +36°C.
1933
v roce 1933 se obyvatelé Nivnice opět potýkali
s nedostatkem vody. Většinu roku bylo sucho až vyschl i potok!
O tom, že jednou přijde doba, kdy se otočí vodovodním kohoutkem a
životně důležitá tekutina okamžitě poteče, si ještě mohli nechat
zdát. Přesto se urodilo velké množství kvalitního obilí.
1934
i v tomto roce se opakovalo velké sucho a nouze o vodu.
V dubnu bylo horko jako o žních.
Po sklizni obilí přišly vydatné deště, které zachránily podzimní
úrodu – řepu a brambory.
Teplá byla i zima. O vánocích kvetly macešky a
sedmikrásky!
1939
15.5. se rozvodnil potok a voda se valila silnicí až ke kapli sv.
Jana
1942
k válečnému děsu se přidala i tuhá zima, místy se dostal
teploměr až na –32°C. Časté silné větry navály závěje sněhu a
zajíci okousali vršky všech stromů.
Také minulé dvě zimy, trvající do konce března dosahoval mráz až
–28°C.
1947
sucho od jara do listopadu. Potok opět vyschl a pro vodu se jezdilo až
k jeho pramenům.
27.7. se Nivnicí prohnala větrná smršť. Jednu ženu při ní zabil
strom a 1 muž byl těžce zraněn.
1954
od 12. do 16. května tohoto roku se přehnaly 4 sněhové bouře
1955
8. a 9. srpna nepřetržitě pršelo, což způsobilo rozvodnění potoka
v Nivnici. O pár dní později (14.8.) přišla druhá, ještě
větší povodeň.
zdroj: OA UH nivnická kronika 1923–1950
OA UH školní kronika 1922–1952
OA UH kronika obce a školy městysu Nivnice
pamětní kniha farnosti Nivnické od r. 1898