Zámek Valtice - Feldsberg
od r. 1395 byl v majetku rodu Lichtensteinů a i s okolím součást Rakouska. Po úpravě hranice v r. 1920 město převzala pod správu Československá republika.
- 1. písemná zmínka je z r. 1193, kdy směnou přechází hrad Valtice z pasovského biskupa na Wicharda ze Seefeldu a stává se jeho dědičnou državou.
- Wichardovým vnukem Albertem rod Seefeldů vymírá a majetky jsou rozděleny mezi jeho 6 dcer.
- poté jednotlivé části skoupili páni z Lichtensteina a od r. 1395 byl hrad i s městem Valtice jejich majetkem. Po r. 1560 se Valtice stávají hlavním rezidenčním sídlem rodu Lichtensteinů, kteří dále zvětšují své majetky, např. o Lednici, Poštornou, Hlohovec, atd.
Hrad byl postupně rozšiřován o nové stavby, což vedlo ke vzniku jedinečného zámeckého komplexu. V letech 1744/45 za knížete Josefa Václava z Lichtensteinu byl původní hrad zbourán a na jeho místě vystaven rozlehlý park.
Po I. světové válce a po dohodě o státní hranici připadlo město Valtice Československu. Zámek byl však nadále majetkem Lichtensteinů. Ten jim byl zkonfiskován až po II. světové válce, čímž začala devastace a rozkrádání celého areálu. Dnes je stále ve vlastnictví státu a postupně opravován.
V nedaleké Lednici si Lichtensteinové zbudovali letní sídlo a spolu s Valticemi tvoří kulturně přírodní památku Lednicko-valtický areál, zapsaný od r. 1996 na seznamu UNESCO.
V současné době je na zámku přístupné první patro a po zaplacení poplatku se smí v interiérech i fotografovat.
čínský pokoj
společenský salonek navazující na jídelnu, kterou prohlídka začíná
dámský budoár
pánský pokoj, napravo v rohu skryté dveře do jídelny
taneční sál
ve žlutém pokoji byly nedávno objeveny otevírací prosklené dveře do chodby
všechny zmíněné pokoje v levém křídle jsou průchozí a jejich dveře tvoří druhou nejdelší enfiládu v Evropě. Delší mají ve Vídni.
svého času bylo ve valtickém zámku více toalet než měla císařská rodina ve svém sídle ve Vídni
Začátkem 17. stol. si obyvatelé zámku stěžovali na malou obyvatelnost a
průchodné pokoje. Začala rozsáhlá přestavba, při které byly postaveny
i boční křídla před zámkem.
V levém křídle vznikly byty a kanceláře knížecích
úředníků a zámecké divadlo. Pod celým křídlem a částí zámku se
táhnou vinné sklepy.
Na protější straně vyrostl komplex tvořící kočárovnu, konírny a 70 m dlouhou zimní jízdárnu, kde se v současné době pořádají kulturní akce.
V zámku se v novém křídle vcházelo do knížecích pokojů
z chodby, z níž se také přikládalo.
topeniště a zásoba dřeva ukryté v chodbě
Vlastní zámek tvoří čtvercový půdorys s vnitřním uzavřeným
nádvořím. Pohled z balkónu k hlavnímu vchodu, nazývaným
althana, odkud Lichtensteinové vítali vzácné návštěvy.
Na druhém obrázku je pohled na balkón – althanu –
z nádvoří.
Foto: Jinsli