Obsah Menu

Panovníci Čech a Moravy

Chronologický přehled panovníků v Čechách a na Moravě s vyznačením doby jejich vlády

VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE

Mojmír I. 830 (?) – 846
Rastislav 846 – 870
Svatopluk 870 – 894
Mojmír II. 894 – 906 (?)

PŘEMYSLOVSKÁ KNÍŽATA

Bořivoj I. (?) – 889
Spytihněv I. 889 – 915
Vratislav I. 915 – 921
Václav sv. I. 922 nebo 925 – 935
Boleslav I. 935 – 972 (?)
Boleslav II. 972 (?) – 999
Boleslav III. 999 – 1002
Vladivoj 1002 – 1003
Boleslav III. 1003
Boleslav Chrabrý 1003 – 1004
Jaromír 1004 – 1012
Oldřich 1012 – 1033
Jaromír 1033 – 1034
Oldřich 1034
Břetislav I. 1035 – 1055
Spytihněv II. 1055 – 1061
Vratislav II. 1061 – 1092 – nedědičný český král
Konrád I. Brněnský 1092
Břetislav II. 1092 – 1100
Bořivoj II. 1101 – 1107
Svatopluk 1107 – 1109
Vladislav I. 1109 – 1117
Bořivoj II. 1117 – 1120
Vladislav I. 1120 – 1125
Soběslav I. 1125 – 1140
Vladislav II. 1140 – 1172 – nedědičný český král
Bedřich 1172 – 1173
Soběslav II. 1173 – 1178
Bedřich 1178 – 1189
Konrád II. Ota 1189 – 1191
Václav 1191 – 1192
Přemysl Otakar I. 1192 – 1193
Jindřich Břetislav 1193 – 1197
Vladislav Jindřich 1197

ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ

PŘEMYSLOVCI
Přemysl Otakar I. 1197 – 1230
Václav I. 1230 – 1253
Přemysl Otakar II. 1253 – 1278
Václav II. 1278 – 1305
Václav III. 1305 – 1306

MANŽELÉ PŘEMYSLOVEN
Jindřich Korutanský 1306
Rudolf I. Habsburk (Kaše) 1306 – 1307
Jindřich Korutanský 1307 – 1310

LUCEMBURKOVÉ
Jan Lucemburský 1310 – 1346
Karel IV. 1346 – 1378
Václav IV. 1378 – 1419
Zikmund Lucemburský 1420 – 1437

MANŽEL A SYN LUCEMBURKOVÉ
Albrecht Habsburský 1438 – 1439
Ladislav Pohrobek 1453 – 1457

Jiří z Poděbrad 1458 – 1471 – v Čechách
Matyáš Korvín 1469 – 1490 – na Moravě

JAGELLONCI
Vladislav II. Jagelonský 1471 – 1516
Ludvík Jagelonský 1516 – 1526

HABSBURKOVÉ
Ferdinand I. 1526 – 1564
Maxmilián II. 1564 – 1576
Rudolf II. 1576 – 1611
Matyáš 1611 – 1619
Fridrich Falcký 1619 – 1620
Ferdinand II. 1620 – 1637
Ferdinand III. 1637 – 1657
Ferdinand IV. 1637 – 1657
Leopold I. 1657 – 1705
Josef I. 1705 – 1711
Karel VI. 1711 – 1740
Karel VII. Albrecht 1741 – 1743
Marie Terezie 1740 – 1780
Josef II. 1780 – 1790
Leopold II. 1790 – 1792
František II. 1792 – 1835 – rakouský císař František I.
Ferdinand V. 1835 – 1848 – rakouský císař Ferdinand I.
František Josef I. 1848 – 1916
Karel I. 1916 – 1918

Komentář

  1. Něco k zamyšlení.
    Je to všem jasné, Vladislav byl nedědičným králem, ale kdo mi vysvětlí tohle.
    V té listině od Fridricha Barbarossy je psáno asi toto: „…My Fridrich z boží milosti atd…, jsme Vladislavovi odznak důstojnosti, kterým jeho předkové knížata nad ostatní vynikali, totiž čelenku, nositi povolili, skrze něho všem jeho nástupcům na věky.“
    Nikde tam není žádné slovo král ani království. Spíš to vypadá, že Fridrich povolil Vladislavovi nosit odznak toho, čím už byl.
    A potom je tam tohle: „…všem jeho nástupcům na věky.“ Pokud byl myšlen královský titul, tak z toho vyplývá, že obdržel titul dědičný. Ono je teda známo, že se později nepohodli, takže to Fridrich asi zrušil. Ale písemně se to nedochovalo. Takže platilo to zrušení, když v původní listině bylo: „Rozhodujeme a nezrušitelným zákonem ustanovujeme…“?
    Ano, nezrušitelným zákonem…!
    Kromě listin ale taky asi platilo, že pravdu má ten, kdo má hodně vojska a peněz. To rozhádaní Přemyslovci tehdy neměli, takže si to nemohli obhájit.

  2. Ano, je to pravda. Vladislav II. a jeho nástupci měli povoleno nosit královskou čelenku jako právoplatní vládci. Tuto výsadu jim udělil císař Fridrich I. Barbarossa. A proč to neplatilo? Jednoduše by se dalo říct, že jeho výnos musel posvětit papež, protože král byl panovník z Boží vůle, a to neudělal.

    A navíc šlo o nošení koruny jenom v určité svátky.

    Takže opravdu dědičný královský titul dostal až Přemysl Otakar I. od císaře Fridricha II. a platila až ji uznal i papež Inocenc III.

  3. Tak, tak. A rozhněvat si papeže, to v tehdejší době nebyl dobrý nápad. O tom by mohl vyprávět i císař Jindřich IV., jeden z předchůdců Fridricha Barbarossy.

Komentáře jsou uzavřeny